Zlatá bobří řeka Sázava

Sázavo, zlatá Sázavo… Jak krásně bylo v tvé blízkosti… Snad jen, kdyby bylo více vody ve tvém řečišti, nebyly by naše údy tak unaveny…

Tři dny jsme pluli Tvými zátočinami, sjížděli jezy, vystavovali slunečním paprskům, kochali se ptactvem a jiným živým tvorstvem, jež žije ve tvé blízkosti.

A teď stručně a jasně:

pátek – balení v hangáru, nekonečně dlouhý přesun a složení našich unavených hlav na tábořišti u Vlka

sobota – přejezd do Kácova, nalodění se a přesun do Ratají. Zde jsme přespali.

neděle – ráno jsme šli na mši, pak na hrad Český Šternberk a odpoledne se opět nechali unášet sněním o divoké vodě za mohutného pádlování a přenášení jezů, až do Budína. V kempu Cíl nás čekal smažený sýr a hranolky, teplá sprcha…

pondělí – splouváme dál – do Sázavy, kde se kocháme Sázavským klášterem a kostelem sv. Prokopa. Většina z nás pak ještě pluje dále do Stříbrné Skalice. Zde končí vodácká část výpravy. Přesouváme se k Ledči, kde přespáváme.

úterý – přesouváme se na hrad Ledeč, kde je k vidění výstava o Jaroslavu Foglarovi, poté jdeme navštívit Sluneční zátoku u řeky Sázavy. Nabíráme směr domů, avšak přes Číhošť. Chceme vidět místo, kde se před lety udál zázrak. A  on se udál znovu… zrovna když jsme přijeli, přišla také místní paní kostelnice a moc hezky nám o tom všem povyprávěla, ukázala nám kostel i pustila na faru, kde se nachází výstava o otci Toufarovi a Číhošťském zázraku. Plni dojmů se vracíme domů.

Fotky z cest s námi sdílí Šerif – do obou prázdných kolonek je třeba vyplnit „voda“


L_Sazava

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *