Letošní Ivančena pro starší měla takový zvláštní průběh… dostali jsme každý dopis se svými úkoly a vyrazili plnit svou misi…

Takhle to nějak začalo… vše bylo tajemné a navozovalo pocit ohrožení. Nicméně, samotné plnění úkolu se všem dařilo, a kupodivu se všichni večer sešli na Chladné vodě, v místě, které je známo tím, že před válkou zde měli tábořiště skauti z Ostravy, za války pak partyzáni mrtvé schránky. Večer jsme na všechny vzpomínali a modlili se za to, abychom už vždy mohli svobodně žít a taky si připomněli svůj vlastní skautský slib.

Ráno jsme popřáli Šerifovi k narozeninám (dokonce dostal od Panterů hobla!!!) a vyrazili na Ivančenu. Cestou jsme si mohli připomínat události před rokem 1989.

Na Ivančeně jsme prožili mši sv. s otcem biskupem Františkem (která letos nebyla dobře ozvučena na rozdíl od ceremoniálu, který konečně letos byl krásně slyšet), potkali jsme zde vlčata a světlušky a směřovali na polední ceremoniál, kterého se účastnila Evka i Číča i jejich místonáčelníci. Ty jsme už nechytli, ale Neonky mají fotku alespoň s těmito dvěmi.

Jelikož bylo všude spoustu skautů, vyrazili jsme brzy zpět. Na závěr jsme se ještě pokusili pít vodu ve stavu beztíže. Ukázalo se, že to tak jednoduché není. Gilverským kruhem jsme akci uzavřeli a vyrazili plni dojmů do svých domovů.

Markéta – Ostříž