Výlet Cesta kolem světa

Halo mimili Klárka, Hello my name is Marry, Bem-vindo America, Zdravstvujtě rybjata, Hi ich bin Johi, Hai wo shi Denisa… Světlušky a vlčata, kteří byli v sobotu 19.října na výletě, mohli slyšet jazyky z různých koutů světa.

Za jeden den jsme procestovali celou zeměkouli a přitom jsme šli jen podél dvou řek – Ostravice a Morávky. U Lidového domu se nalodilo 30 námořníků na tři lodě Kryštofa Kolumba a pod jeho velením se vydali na objevnou plavbu.
Na prvním stanovišti děti už zdálky vítali obyvatelé Evropy – a to v německém jazyce. Po parku pak byly schované obálky s ruskými slovy, a podle azbuky v obálce měli děti za úkol vyluštit, co slova znamenají, ale v průběhu úkolu přišel „vítr“ takže všichni účastníci se běželi schovat.
Austrálie je země plná zvířat. Na dalším stanovišti členové rozdělení do „lodí“ Niña, Pinta a St. Maria běželi překážkovou dráhu, při které si vyzkoušeli skákat jako klokan, běžet jako kiwi nebo prolézat pavučinu. Vyhrála posádka Pinty, dokonce běžela i Anetka, které musela Magda vyrobit plyšáčka z kapesníku, protože se jí stýskalo.
Výzkumníci na Arktidě nás ruskými slovy přivítali v zimních čepicích. Děti musely překonat řeku po ledových krách. A opět zvítězila Pinta.
Další stanoviště (Asie) probíhalo na břehu řeky. Světlušky a vlčata si poskládali z papíru lodičky a pouštěly je po řece, přičemž byla nerychlejší a nejtrvanlivější lodička týmu Niňa. Po cestě z Asie nás překvapil nad vodami poletující opravdický papoušek, nebo dokonce papouch rodu Ara. Ten ve scénaři opravdu nebyl.
Na dalším kontinentě cestující malé „námořníky“ přivítala Terka bubnováním a po chvilce přiběhli afričtí domorodci a naučili děti dešťový tanec. (Když jsme čekali, než světlušky a vlčata dorazí, vedle cyklostezky oblečení a pomalovaní jako Afričané, všichni, co jeli kolem, zpomalili, aby se podívali, jestli se jim to nezdá.).
Poslední stanoviště probíhalo v Americe- u Mertů na zahradě. Byla to taková bojovka- děti si museli hlídat svoje kolonie. Hra to byla opravdu akční a vysilující, takže nám stačily dvě kola. Na závěr jsme se ještě posilnili a pak už se námořníci rozprchli do domovských přístavů, teď už ne pod bedlivým dohledem Kryštofa Kolumba, ale svých rodičů.
Doufám, že se všem malým objevovatelům výlet líbil.
Netopýrky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *