Halo mimili Klárka, Hello my name is Marry, Bem-vindo America, Zdravstvujtě rybjata, Hi ich bin Johi, Hai wo shi Denisa… Světlušky a vlčata, kteří byli v sobotu 19.října na výletě, mohli slyšet jazyky z různých koutů světa.

Za jeden den jsme procestovali celou zeměkouli a přitom jsme šli jen podél dvou řek – Ostravice a Morávky. U Lidového domu se nalodilo 30 námořníků na tři lodě Kryštofa Kolumba a pod jeho velením se vydali na objevnou plavbu.
Na prvním stanovišti děti už zdálky vítali obyvatelé Evropy – a to v německém jazyce. Po parku pak byly schované obálky s ruskými slovy, a podle azbuky v obálce měli děti za úkol vyluštit, co slova znamenají, ale v průběhu úkolu přišel „vítr“ takže všichni účastníci se běželi schovat.
Austrálie je země plná zvířat. Na dalším stanovišti členové rozdělení do „lodí“ Niña, Pinta a St. Maria běželi překážkovou dráhu, při které si vyzkoušeli skákat jako klokan, běžet jako kiwi nebo prolézat pavučinu. Vyhrála posádka Pinty, dokonce běžela i Anetka, které musela Magda vyrobit plyšáčka z kapesníku, protože se jí stýskalo.
Výzkumníci na Arktidě nás ruskými slovy přivítali v zimních čepicích. Děti musely překonat řeku po ledových krách. A opět zvítězila Pinta.
Další stanoviště (Asie) probíhalo na břehu řeky. Světlušky a vlčata si poskládali z papíru lodičky a pouštěly je po řece, přičemž byla nerychlejší a nejtrvanlivější lodička týmu Niňa. Po cestě z Asie nás překvapil nad vodami poletující opravdický papoušek, nebo dokonce papouch rodu Ara. Ten ve scénaři opravdu nebyl.
Na dalším kontinentě cestující malé „námořníky“ přivítala Terka bubnováním a po chvilce přiběhli afričtí domorodci a naučili děti dešťový tanec. (Když jsme čekali, než světlušky a vlčata dorazí, vedle cyklostezky oblečení a pomalovaní jako Afričané, všichni, co jeli kolem, zpomalili, aby se podívali, jestli se jim to nezdá.).
Poslední stanoviště probíhalo v Americe- u Mertů na zahradě. Byla to taková bojovka- děti si museli hlídat svoje kolonie. Hra to byla opravdu akční a vysilující, takže nám stačily dvě kola. Na závěr jsme se ještě posilnili a pak už se námořníci rozprchli do domovských přístavů, teď už ne pod bedlivým dohledem Kryštofa Kolumba, ale svých rodičů.
Doufám, že se všem malým objevovatelům výlet líbil.
Netopýrky