Začátek roku 2020 ještě nic nenaznačoval o věcech příštích, a tak vstup našeho střediska do Nového roku začal dle již vcelku zaběhnuté tradice Tříkrálovou sbírkou. Skupinky koledníků nedbajíce na počasí vyrazily do ulic a podařilo se jim na charitativní účely vybrat opět vyšší částku než minulý rok.

V únoru jsme si skvěle zatančili na 1. skautském plese našeho střediska. Do příprav se zapojili všichni, kdo měli ruce, nohy a tak jsme si mohli vychutnat krásné předtančení orientálních tanců a flamenga v podání Kamči a Verči, roveři nás zavedli do jedné podvečerní české domácnosti a zaútočili na naše bránice, napětí v sále vyvolala aukce tří obrazů… Komu vyhládlo, směřoval své kroky k „Hladovým piraním“, proti žízni k „Divokým šelmám“ či na kafe k „Černým Panterům“. No a kdo to vzal naokolo, mohl shlédnout i minifotogalerii „Ze života“ našeho střediska.

Poslední únorovou sobotu se skupina skautů zúčastnila již tradiční výpravy za netopýry. Společně s bratrem Bleskem a jeho kolegy speleology jsme v Jeseníkách monitorovali výskyt netopýrů. V této době totiž netopýři zimují a je poměrně snadné je spočítat – snad nejtěžší je některého nepřehlédnout, protože rádi vyhledávají malé skulinky. Ze sčítání se pak vytvářejí statistiky o pohybu, druzích a množství žijících netopýrů u nás.

Poklidná činnost jednotlivých družin pak byla přetržena díky viru jménem Covid, a přijatými opatřeními proti zabránění jeho šíření. Ale ani v této nelehké době jsme nerezignovali. Pomocí 3D tiskárny jsme vytiskli ochranné štíty a předali potřebným, starší skauti se rovněž zapojili, při respektování hygienických pravidel, do distribuce roušek ve Sviadnově.

Pro mladší děti – vlčata a světlušky – jsme připravili celkem 10 výzev – týdenní rozvrh činností, které se měli snažit plnit. Mezi úkoly bylo například přečíst si večer knihu, pomoct rodičům s úklidem či přípravou jídla, každodenní rozcvička, pravidelné vstávání či vyhledání informací o našich hradech. Pro starší skauty a skautky jsme připravili výzvu vydat se o samotě na Ivančenu a přemýšlet při tom o událostech minulých i budoucích.

Zároveň jsme se museli naučit používat technologie umožňující komunikaci většího počtu lidí na dálku, protože bylo nutné pokračovat v přípravách táborů.

Skautskou činnost jsme mohli obnovit od poloviny května, což jsme taky udělali. Bohužel do prázdnin již neproběhlo mnoho schůzek, ale děti si užívaly možnosti být zase spolu. Uspořádali jsme několik vodáckých výprav pro skauty a skautky, Veverky stihly pro Sovičky připravit výlet na Ivančenu. Ale to se již blížil vrchol roku a tím je bezesporu letní tábor. Letos jsme uskutečnili táborů hned několik.

Od 1. do 12. července proběhl v Hustopečích nad Bečvou stanový tábor pro starší skauty „Tajemství templářů“. Skvěle připravené dobrodružství našimi rovery, s mnoha  dějovými zvraty, a neopakovatelnou atmosférou nenechalo nikoho vydechnout až do konce tábora. Kromě výuky šermu si děti mohly vyzkoušet práci v kovárně, kterou jsme na táboře vybudovali – některé výrobky byly velmi řemeslně zdařilé.

Starší skauty pak v tábořišti vystřídaly vlčata a světlušky, aby spolu od 12. do 18. července podnikli cestu do pravěku. Vedení tábora se také lehce omladilo, roveři dali prostor na přípravy starším skautkám a sami jim byli nápomocni v realizaci tábora. Střetnutí s pravěkými lidmi, či lov na mamuta, zanechal v dětech hluboký dojem, zvláště když si poté mohli uloveného mamuta upéct k večeři.

To, že jsme i při zábavě zvládli dodržovat přísná hygienická pravidla, nám potvrdila kontrola z hygieny, která provedla zcela nečekaně přepad zrovna uprostřed přípravy na oběd. Za to, že jsme tuto přepadovku zvládli, takříkajíc bez ztráty kytičky, musíme poděkovat kuchařkám, zdravotníkům i samotným účastníkům, že dodržovali všechna pravidla.

Po návratu ze stanových táborů a krátkém nabrání nových psychických sil vedoucích proběhly ještě v klubovně ve Sviadnově dva běhy příměstského tábora na námět poutě pana Foga, ale tentokrát jsme cestovali kolem světa ne 80 dní, ale zvládli jsme to jen za 5 dní. Fafa coby pan Fog v obleku a vycházkovou holí byl skvělým průvodcem dětí na jejich cestách. Během tábora si děti vyzkoušely, jaké to je jezdit na lodi, kdy po krátké instruktáži již brázdily v našich člunech nekonečné dálky Olešné.

Po prázdninách jsme opět tradičně v září zahájili činnost. Přibyla nám nová družinka nejmenších benjamínků, počet členů letos překročil 150. Máme radost z toho, že dětí přibývá i z toho, že se jim většinou věnují naši roveři a starší skautky. Díky všestrannosti našich skautů a skautek se společnými silami podařilo zajistit také krásnou svatbu na klíč pro jedny z nás. Stavba stanů, výzdoba místa, hudební doprovod i pozdější programové zpestření přispělo k nezapomenutelnému zážitku nejen samotných novomanželů, ale i všech přítomných.

Kromě schůzek jsme zahájili také výpravy. Neonky si za cíl vybraly Ivančenu – vyšláply si na ni z domu a téměř na jeden zátah ušly cca 40 km. Vyšly si ve svých nových tričkách, v nichž pak u mohyly také zazpívaly hymnu a položily kámen. Oficiální akce, jež se z dubna přesunula na říjen, se opět nemohla konat v plánovaném rozsahu, přesto si Neonky za tento čin vysloužily krásné nášivky a památeční pohlednice.

Nicméně do slibně se rozjíždějící sezóny nám opět hodil vidle Covid. V říjnu jsme se opět přestali scházet.

Přesto se nám letos podařilo jako každý rok zajistit chvojí pro výrobu adventních věnců. Věnce jsme pak vyráběli v rodinách, někteří využili pro výrobu přímo klubovnu. A díky píli všech jsme pak mohli asi 50 věnečků předat těm, kteří si je sami nemohli vyrobit a rozzářit tak adventní čas v mnoha domovech.

V prosinci po Mikuláši byla opatření opět uvolňována a my měli možnost se zase na chvilku scházet. I díky tomu se podařilo některým družinám uskutečnit vánoční výlety do přírody, zahrát společně hry a zablbnout si, starší kluci se věnovali údržbě tábornického materiálu.

Letos se nám podařilo získat mimořádně prostředky z Moravskoslezského kraje a díky tomu jsme mohli uhradit část provozních nákladů, které bohužel bylo třeba zaplatit i přesto, že jsme se po část roku nescházeli. Z dotace jsme našim členům mohli také pořídit vánoční překvapení – nový skautský šátek, který je veselý a barevný.

K další naší radosti nás podpořila také nadace ČEZ, takže jsme mohli pořídit 10 nových plachet na podsadové stany. Materiál na podsady již máme také nakoupený, pomalu se pouštíme do výroby nových podsadových stanů. K jejich kompletaci chybí ještě materiál na stanové tyče, což doufáme, že pořídíme v příštím roce.

Nezbývá nám než doufat, že Nový rok nám přinese opět zlepšení situace a my budeme moci opět zažívat spoustu dobrodružství na skautské stezce.

Tom M. a Markéta Chr.