V síti

Dámská víkendovka pro Veverky, Netopýrky a Neonky – tentokrát V SÍTI

Sraz: v pátek 8.11. v 16:45 na vlakovém nádraží ve Frýdku – Místku

Příjezd: v neděli 10.11. v 16:30 na novém autobusovém nádraží

Cena:  550 kč

S sebou : teplé oblečení na ven, na pobyt v chatě i na spaní, pevnou obuv, pláštěnku, přezůvky, hrnek, láhev na pití, skautský deník, psací potřeby, uzlovačku, KPZ, jídlo a pití na cestu a páteční večer, hygienu, kartičku zdravotní pojišťovny a léky, které pravidelně bereš, svou vytisknutou fotku, čelovku.

Do družiny : videokameru, společnou vytisknutou fotku, družinovou lékárničku, power banku, telefon s aplikací mapy.cz

Všechny věci si sbalte do jednoho batohu tak, abyste s ním zvládli jízdu vlakem i cestu k chatě.

Střediskový sněm na Doroťance

O víkendu 4. 10. – 6. 10. 2019,  díky Vaškovi, zajistila družinka Hrozen na krásné horské chatě Doroťanka  výjezdní střediskovou radu.

Páteční večer byl věnovaný střediskovému sněmu, který režíroval Tomáš a Markéta. Po oficiální části, ve které se volilo vedení střediska, noví členové revizní komise a střediskové rady, následovala volná zábava se spoustou jídla o  a pití o které se postarala Barunka a Iveta. O zábavu se staral Jirka Kocich s jednou ze svých kytar, spolu s houslemi Katky Mertové a Martiny Jalůvkové.

Část členů nás opustila již o páteční noci. V sobotu se dámská část vypravila na procházku na Bílý Kříž, při které se plnily košíky houbami. Krásné byly i mochomůrkyJ.

Pánská část se cestou na Bílý Kříž nechala 300 m od chaty zlákat místní hospůdkou.

K večeru jsme se všichni na chatě opět sešli. Pochutnali si na segedýnském guláši a zpracovávali nasbírané houby. Zbyla pak i chvilka na probrání akcí následujícího roku, rozdělení úkolů a společenské hry.

Setkání jsme zakončili mši svatou v kostelíku na Bílé a společným obědem J (Díky Šerife) v hospůdce na Ostravici.

Barunka

A co by to byl za zápis bez obrázků – fotečky zde 🙂

Víkendovka Veverek 20.-21.9.2019

Nastal krásný zářijový víkend a my, Veverky, se vydaly na chatu hluboko do visalajských lesů. Ale řekněme si, jak to všechno začalo.

Z ústředny nám přišel vzkaz, že se na chatě pod Travným našla oběť vraždy – mladá Jennifer. A tak jsme si daly sraz a vydaly se na místo činu. Cestou tam jsme zažívaly spoustu zábavy, a když jsme se dostaly na určené stanoviště, začalo se stmívat. Nastala tajemná atmosféra. Vešly jsme do chaty, kde se nám naskytla příležitost vše prozkoumat a propátrat. Položily jsme věci a vrhly se do práce. Mezitím, co jsem já a zbytek Veverek propátrávala malé zachovalé místnůstky, náš doprovod, Lucka s Honzou, připravovali ohniště na večerní opékání špekáčků. Všechny důkazy jsme poctivě našly. A hurá k ohni!

Jelikož už všude byla tma a příšerná zima, plápolající oheň jsme s úsměvem na tváři přijaly. Opečený špekáček s chlebem dodal celému prostředí ten správný skautský nádech.

Po večeři jsme se ještě vydaly hledat do lesa okolo oné chaty prazvláštní podezřelé. Menší hra. Bonusem byly nebezpečné klacky číhající na každém rohu se záminkou podkopnout nám nohy. A že se jim to někdy vedlo. Nikomu se ovšem naštěstí nic nestalo. A hurá do hajan.

Ráno jsme byly všechny natěšené do nového dne a dobrodružství. Po všech ranních povinnostech, typu hygiena a vydatná snídaně, jsme si zabalily věci a do jedné krosny naházely docela dost nashromážděného jídla a pití. A vydáváme se na Bílý Kříž po stopách podezřelých a vraha nevinné Jenifer. Opět padla spousta vydařených, a samozřejmě vtipných, hlášek. Zažily jsme spoustu zábavy a také proklínání „velmi strmých a náročných“ kopců a tras. Následně jsme došly k dalšímu, ústřednou zvolenému stanovišti a hledaly ukrytý klíček od Jennifřina deníku. I ten jsme úspěšně našly.

A dostáváme se na „cílovou rovinku“. Čteme deník a postupně vylučujeme všemožné možnosti. Dojdeme k hospodě na Bílém Kříži, kde nás čekalo zasloužené posilnění a postupně také vyřešení vraždy. Byl to Majkl Dlouhán (námi zvaný Dolar).

A tímto to končí. Teda ještě úplně ne. Stále nás čeká cesta zpět k chatě a na autobusovou zastávku, ale toho vás ušetřím. Myslím, že úplně nepotřebujete slyšet o tom, jak jsme se opět bavily, jak jsme uklízely a loučily se s chatou. Byly to nádherně prožité chvíle a jen tak na ně nezapomeneme, minimálně teda já ne. Snad se tam ještě někdy vrátíme a zavzpomínáme na Jennifer, Majkla, hluboký strašidelný les a spoustu zábavy. Bez našich ochránců Lucky a Honzy by to ovšem nebylo ono. Už chybí jen jediná věc na závěr, a to v pořádku dojet domů.

Alexandra Leňková, Veverky

ONI – celostátní kolo Svojsíkova závodu 2019

Družina Neonek celý rok poctivě plnila úkoly z časopisu Skaut. Od října do června každý měsíc čtyři záludné úkoly (v červnu jich bylo dokonce osm) – rozluštit šifru, přespat pod širákem bez ničeho, vázat uzly pod vodou na čas, skákat přes dvě lana najednou, poznat rostliny, stavět stan poslepu a na čas… a spoustu dalších. Ale jejich snaha se vyplatila – přinesla jim 1. místo v okresním kole Svojsíkova závodu a postup do kola krajského.

Po návratu z tábora je čekala mohly číst v mailu: „Ahoj, dovolte mi pogratulovat vám k postupu vaší hlídky z časopisové soutěže do celostátního kola SZ…“

Jupí! Jedem do celostátního kola! Celé prázdniny provoněla tato radost, ačkoliv byly holky každá jinde. Téma závodu je přímo tajemné, až detektivní – jejich úkolem je přijít na kloub záhadě se spadlým meteoritem.

Pro splnění tří úkolů před závodem se jim všem podařilo se potkat až 29.8. a úkoly se posílaly do 1.9. Zvládly upořádat noční výpravu, udělat o ní zápis, sepsat oblíbenou hru a natočit video – představení všech členek družiny pomocí krátkého příběhu.

Dále horečnatě domlouvají, kdo se co naučí, vezme, co uvaří na soutěžní večeři a konečně ve čtvrtek nasedají do vlaku a nechají se unášet do Pardubického kraje, do malé vesničky Rosice. Kromě usměvavých a ochotných organizátorů je přivítá pořádná zima. Po večerním nástupu oblékají na sebe všechno co mají a usínají ve stanu… trošku je překvapí ranní přízemní mrazíky.

Během pátku mají za úkol se poprat s modulem „brány“ – tj. ukaž co umíš ty sám. Večer pak připravují večeři pro celou družinu a aby se trošku ohřály, spí ve škole v Chrastu u Chrudimi. V sobotu je čekají klasické disciplíny modulu „závod“, které plní jako tým společně – cílem je prověřit spolupráci, schopnost poskytnout první pomoc, orientaci v terénu či znalost přírodnin. Večer pak se posezení u táboráku překlopí v noční hru a pokračování závodu.

V neděli je prostor pro zpětnou vazbu, mši svatou a vyhlášení výsledků. … chvíle napětí… v kategorii dívek se Neonky z Místku umístily na krásném 3. místě.

V kategorii chlapců pak zvítězili Lakatoši z nedalekého Staříče 🙂

GRATULUJEME!


Příměstský tábor – Vodník ve světě techniky

Příměstský tábor zaměřený na manuální činnost je již za námi – důkazem je nádherný vodník, který na potoce Olešná započal svou dalekou cestu kolem světa. Držíme mu všichni palce, ať to zvládne!

Všichni, kdo byste jej chtěli podpořit, zkuste jej zastihnout pod Štandlem, nedaleko jízdárny ve Sviadnově.

Kromě tohoto společného velkého projektu si děti vyrobily spoustu krásných výrobků ze dřeva, papíru, hlíny, včelího vosku či korálků, pracovaly s různým nářadím jako je štětec, pilka, vrtačka či pájka a navštívily včelařské muzeum, kde se dozvěděly něco o včelách, medu, a dalších užitečných produktech 🙂

Díky všem, kteří tábor připravovali, neboť dětem se moc líbil! Také bychom chtěli touto cestou poděkovat Místní akční skupině Pobeskydí, která tábor podpořila svými prostředky.

A kdo chce, může si zážitky přiblížit očima fotografa Šerifa 🙂 Jméno i heslo se shodují, je to: vodnik

Markéta

Kronika (pokud se vám nezobrazí hned, tak ji najdete ve stažených souborech)

 

 

 

letak_primestsky_2019_středisko

Základní kolo Svojsíkova závodu 2019 – Morávka

Základní kolo nám letos připravilo středisko Pražmo na Morávce. Ačkoliv v neděli hlásili, že napadl sníh, ve středu bylo krásně, teplo, sluníčko svítilo celý den a k tomu lehce pofukoval chladný vánek, takže hlídky měly ideální podmínky pro závodění.

Závodění bylo v duchu tradičních disciplín jako je šití, vyhledávání informací v jízdním řádu, řešení krizových situací (bouřka), ošetřování zraněného, poznávání přírodnin, rozdělání ohně a střelba ze vzduchovek. Trasa byla docela dlouhá, cca 9 km a tak i ten kdo nezabloudil, strávil na ní min. 4,5 hodiny.

Kamča nafotila ty nejdůležitější okamžiky – čekání na start a závěrečné vyhodnocení, kde si Neonky došly pro výhru – jedličku, dort, krásný putovní pohár a spoustu malých drobností v tajemné bedně 🙂

Netopýrky se umístily na 6. místě, nejmladší Veverky na 12. místě. Mloci v chlapecké kategorii obsadili 9. příčku.